Pamětihodnosti

Zámek

Zámek se nachází uprostřed vsi, v blízkosti kostela. Nejdříve zde stála tvrz, která byla v roce 1390 pobořena, takže z ní zbylo jen tvrziště s příkopem. O něco později, snad v 15. či 16. století, byla poblíž postavena nová tvrz, která za stavovského povstání patřila Štěpánu Kusému. Tomu však byl majetek zkonfiskován.

Nový majitel plukovník Hanibal ze Schaumburku přestavěl tvrz v roce 1630 na pozdně renesanční jednopatrový zámek s nepravidelným nádvořím a arkádami v přízemí.

Zámek sloužil jako sídlo majitelů želetavského panství. Vstupní průčelí dostalo kolem roku 1830 empírový vzhled a současně byl založen anglický park. Od roku 1652 zde sídlila hraběcí rodina Thurnů. Vdova Maximiliana hraběnka z Thurnů z Walsasina, rozená Lichtensteinová z Gundakkau, koupila Krasonice za 14 000 zlatých. Zemřela v roce 1682 a zůstaly po ní tři dospělé děti: Karel Maxmilián, Matyáš a Rozálie, která se provdala za Jiřího Krištofa, hraběte z Proskau. V roce 1817 se na zámku narodil dnes již téměř zapomenutý moravský básník Vincenc Furch, jehož otec byl správcem panství.

V současné době je zámek soukromým majetkem.

 

Kostel sv. Vavřince

Zmínka o něm je již z roku 1311. V roce 1622 za protireformace byl nově posvěcen a od té doby byl několikrát přestavovaný. Byl to původně gotický kostel.

Nynější podobu barokního kostela získal po třicetileté válce asi roku 1771 a v letech 1894 až 1901 byl důkladně opraven.

Hlavní ozdobou kostela je veliký obraz sv. Vavřince, malovaný věrně podle původního obrazu z roku 1774 od Josefa Šichana. Nový obraz namaloval Jan Florian. Obraz visí nad hlavním mramorovým oltářem, který byl v roce 1908 postaven. Poboční oltář je zasvěcen Panně Marii. Třetí umístěný v přístavku za hlavním oltářem je Božím hrobem. V kostele je i pěkně pozlacený stříbrný kalich s emailovým obrázkem „sv. Vavřinec" z roku 1776. Kostel má tři zvony, největší je z roku 1614, prostřední z roku 1525 a malý je z roku 1762.

Do roku 1811 byl kolem kostela hřbitov, jehož zeď zdobily 4 sochy: sv. Florián, sv. Šebastián, sv. Roch a sv. Vendelín. Tyto sochy byly přeneseny na zeď hřbitova nového.

Nedaleko je i farní budova z roku 1634, vystavěná na místě dřívějšího selského domu. V roce 1763 byla přestavěna na jednopatrovou barokní budovu.

 

Kaple Panny Marie na Humberku

V roce 1664 ji nechal postavit prvorozený syn hraběnky Karel Maximilián z Thurnů, jako poděkování Panně Marii za uzdravení svých nemocných očí.

Kolem roku 1660 byl hrabě stižen očním neduhem a přes všechnu lékařskou pomoc mu hrozilo úplné oslepnutí. Podle vyprávění měl hrabě sen, v němž viděl kopeček se starou lípou a na něm mariánský obraz. Hledal jej v okolí a když jej našel, modlil se zde a s ním i jeho nejbližší. Matce Boží slíbil, že vyprosí-li mu uzdravení, vystaví ji kapli na kopci, kde na staré lípě byl zavěšen její obrázek a nedaleko vyvěral pramen čisté vody. Hrabě často klečel ve vroucí modlitbě před obrázkem a myl si oči vodou ze studánky. Nemoc počala ustupovat a časem měl zrak zcela zdravý. Po uzdravení podnikl pouť do Itálie, odkud si přivezl obraz sedící Matky Boží s Ježíškem. Na pozadí obrazu je vidět mohutný zelený strom a kopec. Před Pannou Marií klečí se sepjatýma rukama muž a vděčně na ni hledí. Podle tradice je tento muž uzdravený hrabě Karel Maxmilián. Obraz byl zavěšen na oltáři v kapli. Od té doby sem putovala nejen hraběcí rodina, ale také obyvatelé z Krasonic a okolních vsí. Později byla ke kapli přistavěna malá loď s věží s jedním zvonem.

V roce 1873 nechal císař Josef II. kapli zrušit. Kapli koupil tehdejší majitel panství hrabě Gustav Podstatský-Liechtenstein a nechal ji svému osudu. Později ji daroval obci. Za pomoci místních obyvatel byla kaple opravena.

Nové svěcení kaple se konalo v roce 1858. Starobylý obraz Panny Marie byl nesen v průvodě z farního kostela do opravené kaple a tam po mnoha létech opět umístěn na oltáři. Od té doby vždy první neděli v květnu byl obraz nesen v průvodě na Humberk a první neděli v říjnu zase slavnostně vrácen do farního kostela. Kaple byla mnohokrát vyloupena. Obraz Panny Marie byl velmi poškozený, proto Josef Šichan z Brna namaloval nový obraz, který nahradil původní obraz Panny Marie Humberské. Starý mariánský obraz byl částečně restaurován a uložen za oltářem. Dne 25. listopadu 1900 se sešel přípravný výbor pod vedením faráře Hugo Černého, aby jednohlasně schválil demolici staré a stavbu zcela nové kaple. V roce 1901 byla kaple rozebrána a začalo kopání nových základů pro kapli, která byla pootočena o 90 stupňů. Při bourání byla za oltářem nalezena stará, ve skále vyhloubená studna. Nová kaple byla vystavěna podle projektu stavitele Jana Krištofa z Nové Říše. Kaple byla postavena v novogotickém slohu, byla 13,5 m dlouhá, 6 m široká, s presbytářem a předsíní. Je ozdobená okny s malbami na skle. Kaple vyniká 22m vysokou štíhlou vížkou se třemi souladými zvony. Ozdobou je vysoký gotický oltář, který věnoval novoříšský opat Josef Karásek. Velkou zásluhu na vzniku nové kaple měli pobožní lidé z celého okolí. Původní obraz uchovávají premonstráti ve své kapli v klášteře v Nové Říši. O hlavní pouti je nesen ve slavném průvodu z farního kostela v Krasonicích na Humberk.

 

Obraz Panny Marie Humberské

Nejstarší lidové podání praví, že hrabě Karel Maxmilián z Thurnů nechal obraz namalovat za svého pobytu v Itálii v roce 1672, kam podnikl pouť po svém uzdravení.

Na obrazu je znázorněna sedící Matka Boží s Ježíškem pod mohutným zeleným stromem a v dálce je kopec. Před Pannou Marií klečí se sepjatýma rukama muž a vděčně hledí na Matku Boží. Podle tradice je to vyobrazení hraběte Karla Maxmiliána. Obraz byl zavěšen na oltáři v kapli.

Po zrušení kaple císařem Josefem II. byl obraz odnesen do farního kostela a tak uchráněn před dražbou. Po obnově kaple se opět obraz vrátil na Humberk. Obraz byl po poslední krádeži kolem rámu velice poškozený, proto krasonický farář Hugo Černý nechal malířem Josefem Čichanem z Brna namalovat nový obraz Panny Marie Humberské. Tento obraz na oltáři nahradil původní. Starý obraz byl zmenšen a zavěšen na zadní stranu oltáře.

 

Socha sv. Jana Nepomuckého

Tuto sochu věnoval hrabě Antonín Thurn, prvorozený syn hraběte Karla Maxmiliána z Thurnů. Sochu zhotovil sochař S. Kelbl z Dačic. Dne 18.6. 1720 ji posvětil bratr probošt Matyáš za přítomnosti hraběte Antonína a hrabat z Telče a Budíškovic. Socha byla nedávno opravena.

 

Mariánský sloup

Roku 1720 ho nechal postavit druhý syn hraběte Karla Maxmiliána z Thurnů Matyáš Thurn, probošt na Petrově v Brně. Na podstavci sloupu je nápis „TURRIS DAVIDICA PROTECTIO DE TURRIS 1720“ - /Věž Davidova záštita Thurských 1720/. Dne 18.6. 1720 ho Matyáš Thurn posvětil za přítomnosti svého bratra Antonína z Krasonic a hrabat z Telče a Budíškovic. Sloup byl nedávno opraven.